BROUMOVSKO

Jeden týden jsme věnovali Broumovsku a měli jsme co dělat, abychom shlédli alespoň to nejznámější co tento kousek Čech a Polska nabízí. Naplánovali jsme si jako obvykle prohlídku přírodních památek, zámky a i technické zajímavosti ale co naplat kopců a skal bylo nejvíc. A když jsme si chtěli odpočinout a jeli jsme se podívat do Náchoda nemohli jsme minout vojenskou pevnost Dobrošov a tam jsme museli pěkně po svých 260 schodů do podzemí a samozřejmě i nahoru. Ani nám nevadilo, že tam bylo jen 6 st. Celsia. Nejvíc nám ale dal zabrat Ruprechtický Špičák, který jsme si vyšlápli jen tak navečer aby jsme využili zbytek dne. Auto jsme nechali v Ruprechticích a značená stezka nás vedla přímo a nekompromisně vzhůru většinou po holém kopci se sluncem v zádech a s převýšením 380 m, vřele doporučuji. Na závěr jsme si prohlédli stolové hory v Polsku.  

OSTAŠ

První den odpoledne jsme si udělali pro začátek malý výlet do skal na kopci Ostaš jako rozcvičku. Jsou tam dva pěkné nenáročné okruhy s dobrým občersvením.

BROUMOVSKÉ  STĚNY

Druhý den ráno jsme se podívali do západní poloviny Broumovských stěn na chatu Hvězda, kapli Marie Sněžné, Strážní  horu Skalní divadlo a vyhlídku Supí Hnízdo. Autem se dá vyjet až nahoru ke Hvězdě na parkoviště. Dál pak už pěšky po značené stezce. Směr na Strážní horu je sice téměř po rovině ale trochu horolezecký. Směr na Supí hnízdo je luxusní procházka po vytesaných schodech a širokých cestách. Vyhlídky nabízejí nádherné pohledy na skály a krajinu.

Odpoledne jsme autem přejeli do vesnice Slavný, kde jsme se naobědvali a prošli východní část Broumovských stěn. Tato část již nebyla tak atraktivní ale zato byla dobrodružná, protože byla hůře značená a svými výškovými rozdíly a délkou více sportovní.

BROUMOV

Třetí den ráno jsme si naplánovali trochu odpočinkový den. Dopoledne jsme se jeli podívat do Broumova, na Benediktinský klášter a kostelík panny Marie, druhý nejstarší, dřevěný  v Evropě.

NÁCHOD  A  DOBROŠOV

Třetí den odpoledne jsme zajeli do Náchoda, kde jsme poobědvali a prohlédli zámek. Pak jsme si v Dobrošově prohlédli vojenskou pevnost z druhé světové války a den jsme zakončili vyhlídkou z Jiráskovy chaty, kávou a zmrzlinovým pohárem na terase s výhledem na zapadající sluníčko nad Rozkoší.

ADRŠPAŠSKÉ  SKÁLY

Čtvrtý den dopoledne jsme si přivstali abychom se vyhnuli davům především polských turistů, kteří se vždy do skal nahrnou kolem poledne. Skály jsou rozlehlé a jeden den na prohlídku nestačí. My jsme se však spokojili jen se základním okruhem a s vyjížďkou na lodičce, která se ani zdaleka nedá srovnat se zážitkem s mnohem lepší projížďkou v hřenských soutěskách. I tak je skal dostatek a schodů nahoru a dolů jakbysmet. Po dopolední procházce skalami jsme se naobědvali v přilehlé restauraci a pak jsme se prošli  pohodovou procházkou kolem nádherného jezírka.

RATIBOŘICE  A  HRONOV

Na odpoledne jsme zvolili volnou procházku babiččiným údolím, návštěvu zámku a při zpáteční cestě jsme si prohlédli Hronov.

TEPLICKÉ  SKÁLY

Pátý den brzy ráno zase hurá do skal, tentokrát do teplických. A hned na začátku nás čekal výstup na hrad Střmen, pak zase úzké a chladné soutěsky a pro změnu kus dál otevřené stezky se sluncem rozpálenými skalami.  

JIRÁSKOVY  SKÁLY  A  HRAD  SKÁLY

Hned vedle Teplických skal jsou další skály a to Jiráskovy a hrad Skály. Pod hradem je zámek Skály, kde jsme se naobědvali a po krátkém odpočinku jsme vyrazili do skal a hradu kolem Černého jezírka.

RUPRECHTICKÝ  ŠPIČÁK

Protože ještě nebyl dnu konec, rozhodli jsme se vystoupit na Špičák a rozhlédnout se do kraje z rozhledny. Autem jsme dojeli až na kraj Ruprechtic a dál jsme šli po značené stezce. To jsme si dali! Kdybych to býval věděl tak bych tam nechodil. Šílenej krpál po hrubé štěrkové cestě až do nebe. No do nebe, do výšky 880 m. Stálo to za tu námahu, byl tam nádherný výhled do daleka, ale počasí nám příliš nepřálo, honily se mraky. Byla tam návštěvní kniha a tak jsme tam ten náš výkon zapsali. Večer jsme spali jak dudci.

KARLÓW

Šestý den jsme se rozhodli podívat se k sousedům do Polska na Stolové hory za lázeňským městem Kudowa Zdrój. Jeli jsme do Karlówa, kde jsme nechali auto a vyšlápli si 660 schodů na Sczceliniec Wielki do výšky 919 m a dále po značeném okruhu. Na zpáteční cestě na parkoviště už dole jsme ochutnali polský chleba se sádlem se škvakama a okurkou.

BLEDENE  SKALY

Autem jsme přejeli pár kilometrů až ke skalnímu bludišti. Na závěr naší dovolené se začali po nebi honit mraky. Když jsme prošli skalním labyrintem mraky se zatáhly, začalo se blýskat ale zájezdní autobusy stále přiváželi do skal nové turisty. Když jsme sjížděli do údolí začalo pršet jako z konve. Nechtěl bych být v kůži turistů ve skalním bludišti za bouře a průtrže mračen.